MILOŠ

Kytarista, skladatel, zvukový a hudební režisér, učitel hry na elektrickou kytaru.

Miloš Makovský (nar. 25.1.1957 ve Zlíně) své dětství a mládí prožil ve Velkém Meziříčí. Tam se také odehrály jeho hudební začátky.

Kytara ho fascinovala již odmala, ale hrát začal až ve 14 letech tak, že si kytaru půjčoval od souseda (samozřejmě „španělku“). Hrát se učil trampské písničky, jak bylo tehdy v jeho okolí obvyklé. Když mu bylo 15 let, tak si spolu s kamarády vyrobil svoji první elektrofonickou kytaru. Záhy začal převyšovat své konkurenty. V té době již hrál v několika kapelách.

Miloš byl samouk, tak jako většina kytaristů v té době. Jeho vzorem byl anonymní kytarista z Brna, který hrál molovou pentatoniku dvěma prsty a trsátkem pouze shora. V roce 1974 se dostal do Zlína na koncert M.Efektu, kde s obdivem sledoval hru Radima Hladíka a kde zjistil, že se na kytaru hraje všemi čtyřmi prsty. Miloš sám říká, že k té opravdu správné technice dospěl až ve čtyřiadvaceti letech.

V roce 1981 dostává nabídku od svého kamaráda V. Majtnera a odchází do Brna do skupiny Electriss, kterou Majtner založil.

Od roku 1983 hrál profesionálně v jedné z nejznámějších kapel své doby – skupině Synkopy. Zde měl dokonce možnost si zahrát s Radimem Hladíkem a Marianem Vargou.

V roce 1986 zakládá Miloš skupinu Taxi a odchází z profesionální dráhy. Jediné studiové album této kapely pod názvem Taxi incl. Miloš Makovský bylo sice nahráno v roce 1991, ale na jeho vydání si museli fanoušci počkat dlouhých 17 let.

Souběžně se skupinou Taxi hrál Miloš Makovský ve skupině Pojazzie, vystupoval se Slávkem Janouškem, skupinou Zůstali jsem doma (Redl, Lenk, Janoušek) a příležitostně i s dalšími osobnostmi českého rocku a folku.

V osmdesátých letech patřil Miloš Makovský v kombinovaných technikách ke světové špičce. Byl velmi invenční a progresivní co se týče např. práce s pákou, používání flažoletů, mute pick, atd. Některé jeho speciální techniky zůstávají pravděpodobně světu stále utajeny.

Jako kytarista patřil k absolutní špičce, ale bohužel ze zdravotních důvodů (problémy s hybností prstů levé ruky) musel v roce 1991 s hraním na kytaru skončit.

Od roku 1989 se věnuje zvukové a hudební režii. Za CD Iren Lovasz a Teagrass dostal nejvyšší ohodnocení za zvuk v časopise CD Classic (Anglie).

Byl spolumajitelem nahrávacího studia, ale postupně se osamostatnil.

V období 1997-1999 pracoval na vývoji software audio Plug-in a vytvořil CD MEGA CONSTRUCTION KIT 1 pro firmu D SOUND.

Po celou dobu se též věnoval autorské činnosti a komponování různých stylů hudby, např. i symfonické. Miloš považuje zvuk symfonického orchestru za nepřekonatelný.

V roce 1999 začal částečně vyučovat hru na elektrickou kytaru a začal opět hrát i on sám i přes handicap levé ruky. Podařilo se mu znovu dostat svoji hru na velmi vysokou úroveň a zařadit se zpět mezi špičkové hráče, za což sklízí řadu uznání.

V roce 2011 projevilo zájem o Milošovu hudbu vydavatelství FT Records a ještě téhož roku vyšlo jeho CD NEOPAK. Ve stejném roce též zakládá stejnojmennou skupinu.

V průběhu roku 2018 vydává své druhé sólové album s názvem VE STÍNU SLUNCE, bohužel opět bez zájmu médií, ale s velkým ohlasem odborné veřejnosti.

Bohužel problémy s rukou stále přetrvávají, proto je hraní se skupinou NEOPAK velmi omezeno.

V současné době pracuje ve vlastním postprodukčním nahrávacím studiu MASOUND, věnuje se zvukařině, skladatelské činnosti (převážně filmové hudbě a v současné době pracuje na svém dalším CD). Vyučuje hru na elektrickou kytaru a stále se zaobírá obouruční hrou, s jejímž praktikováním začal již v roce 1989 a ve které stále vidí největší rezervy co se týče hry na kytaru.

V roce 2019 natočil o Milošovi dokument jeho čtrnáctiletý žák a velký fanoušek David Březina. Jedná se o první dokument, který byl o tomto výjimečném kytaristovi a skladateli natočen. Celý dokument můžete zhlédnout ZDE

Některé nahrávky Miloše Makovského zůstaly nevydané, takže na těchto stránkách máte jedinečnou možnost si je poslechnout.

O Miloši Makovském je též zmínka v knize Cliffa Douse KDO JE KDO KYTAROVÍ MISTŘI.

DISKOGRAFIE