Petr Gratias

Neopak Miloše Makovského na vlastní oči a uši

Česko-moravsko-slezsko-slovenská rocková hudební scéna napříč žánrovým spektrem vykazuje poměrně zdatnou životnost, ale jak už to v přehuštěném muzikantském prostředí bývá obyčejně zvykem, jen velmi málo skupin prokazuje skutečnou osobitost a originalitu, čímž by se lišily od té záplavy hudební produkce.

Skupina, za kterou se vyplatí opustit pohodlné prostředí jihomoravské metropole Brna, třebaže právě zde se zrodila a zde také působí, má název Neopak.

V minulých dnech mě jejich frontman, kapelník a leader v jedné osobě – Miloš Makovský – pozval na jejich koncert do Velkého Meziříčí a protože kapela prozatím vystupuje spíše sporadicky, jejich vystoupení na BEATFESTu 2012 mě opravdu nadchlo a s jednotlivými muzikanty sdílím přátelskou náklonnost, rozhodl jsem se vyrazit do nevelkého malebného města v jižním cípu Žďárska…

Showroom firmy Music DATA byl naplněn dychtivými posluchači nejen z místa konání, ale mnozí přijeli i z větší dálky ve snaze nenechat si ujít vidět jedinečně pojatý koncert.

Pro méně informované je třeba připomenout, že se frontman skupiny vrátil po nedobrovolné odmlce z důvodu neurologického onemocnění  levé ruky po dlouhých dvaceti letech na hudební scénu, sledován zesílenou pozorností hudebníků a pamětníků, kteří si ho pamatovali ze skupin Renovace, Electriss, Synkopy, Pojazzie, Taxi, i z jeho spoluúčinkování s folk-singerem Slávkem Janouškem…

Jak už bylo výše uvedeno, hlavní osobností skupiny Neopak je kytarový virtuos, hudební skladatel, ale i hudební a zvukový režisér Miloš Makovský. Na bicí soupravu hraje absolvent brněnské JAMU, pedagog, ale i hudebník působící v řadě jiných skupin Pavel Bříza. Rytmický motor doplňuje hráč na šestistrunnou baskytaru, muzikant s bohatou praxí a velmi slušným hráčským vybavením – Jan Gregar a konečně druhým kytaristou je velmi talentovaný mladý hudebník s pozoruhodnou mírou osobních předpokladů – Makovského žák – Petr Hála.

Dvouhodinová koncertní prezentace představila nejen starší, ale i nový hudební materiál, z něhož namátkově vybírám některé ze skladeb. Vypilovaný hudební motiv v úvodní kompozici Může být, mě zaujal nejen precizní unisony a hutným soundem, ale také rytmickými akcenty. Pozoruhodné byla i vzájemná kooperace Makovského a Hály v kytarové architektuře,   např. kompozice Neopak  nabídla velmi přesnou kytarovou hru v neuvěřitelně rychlých tónových proměnách a akcentovaná práce rytmiky důrazného Břízy a Gregarovy citlivě nasazované basové tóny představovaly velkou míru hudebního mistrovství, v němž se spojovaly prvky dosahující k elektrickému pojetí flamenka. Skladba Neblues podle Makovského pojetí vychází z klasického modelu dvanáctitaktového blues, ale jeho základní struktura se zajímavě modulovanými tóny se pouští do barvitějšího ztvárnění s kreativními komplexními tóny s nádechem vibrací legendárního Jeffa Becka. Kytarový virtuos, jak vidno z jeho kompozičního myšlení, rád porušuje zavedené principy a neměnná pravidla a do skladby vložil netypické harmonické postupy, Cisovka (jak bylo oznámeno) je skladba s prozatím neustáleným názvem a protože ve napsaná v cis moll, její kontemplativní přitažlivost si „vynutila“ i netypický název.Ve druhé polovině koncertu byl připomenul skladbu optimisticky jásavou melodickou skladbu Skovajda, do který vstoupily prvky důrazného funku v asistenci precizních Gregarových basů a výtečně preparovaných Břízových rytmů. Předposlední skladba Boogina  znamenala dravější hudební pojetí ve stylu osobitě přetransformovaného boogie, ale částečně i reggae, které by v daném hudebním pojetí málokdo očekával. Závěrečná kompozice Tajemství vzpomínek měla komorní charakter, v níž Miloš Makovský vedle svých pozoruhodných prstových technik hammeringu ohromil úžasným výrazem a uměřeností interpretace, v níž vynikly jemné nuance tónových přediv…

Makovský není jenom suverénní kytarový rockový matador, je to především kytarový virtuos používající kombinované techniky obouručního hraní, taping a citlivé nasazování ohebných tónů za pomocí vibrační páky, střídající hru trsátkem, prsty, bottleneckem, ale i imbusovým klíčem(!). Jeho tóny jsou čisté a kytarové techniky vyzrálé a v našem prostředí stále naprosto unikátní.  Pátým „neviditelným“ členem kapely byl tzv. Karel, který občas přinášel samplované prvky, dotvářejícími komplexní sound kapely….

   Hudební kritik potažmo recenzent nebývá právě v muzikantském světě oblíbeným subjektem, protože podle názoru mnoha hudebníků v podstatě „šťourá“ do věcí, kterým nerozumí a mnohdy vnáší mezi hudebníky svár, ješitnost a do jejich společenství obecné napětí a jen někdy svými postřehy a postoji nabídne prostor k zamyšlení a k sebereflexi…. Od toho je ale v podstatě kritikem, aby „kritizoval“…

Přiznám se, že moje úloha nebyla jednoduchá, ale po shlédnutí koncertu jsem si musel přiznat, že v podstatě nebylo CO kritizovat. Skupina Neopak potvrdila moje původní dojmy a pocity výtečně sehrané hudební jednotky s precizním dotahováním jednotlivých detailů po komplexní uchopení hudební formy…

Jistou „nevýhodou“ pro skupinu je okolnost, že jejich zaměření má ryze instrumentální charakter a že v jejich řadách nekoexistuje zpěvák, případně zpěvačka. Hledat vhodného adepta, který by splňoval náročné limity kapelníka Makovského je věcí nevděčnou a téměř neřešitelnou, protože hudební pojetí nevyhledává nějakého klasického rockového shoutera, ale spíš vokalistu s větším pěveckým rozsahem, osobitou barvou hlasu, jehož přítomnost by do instrumentace vnesla nový rozměr.

Při té příležitosti mě napadá, a docela bych si dokázal představit, že by součástí skupiny Neopak byla studující operního zpěvu s výrazným sopránem, což by s sebou paralelně neslo vysokou  náročnost nejen v interpretaci, ale i v básnivých a metaforických textech.

Miluji hudební rozmanitost, té se mi v podobě těžko zařaditelné hudby, kterou prezentuje Neopak dostalo v bohaté míře a tak ve snaze charakterizovat styl hudby, kterou vytvářejí bych použil termín progresivní rock ve spojení s fusion music…

Miloš Makovský se vyprofiloval jako opravdový virtuos elektrické kytary s mimořádným uměleckým backgroundem a vyzrál i jako skutečný hudební skladatel s jasnou myšlenkovou koncepcí. Dokázal se obklopit zajímavými, talentovanými a kreativními hráči, kteří splňují vysokou náročnost jeho představ.

Chtěl bych jim do budoucna popřát hodně vystoupení nejen u nás, ale i v zahraničí, protože jsem přesvědčen, že jejich hudba je vývozní, třebaže je určena především pro náročnějšího a poučenějšího posluchače. Good luck a let´s go!     

https://www.facebook.com/petr.gratias